|
|
Genetické faktory v etiologii migrény
Skoblíková, Daniela ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Mravec Bencúrová, Dominika (oponent)
Migréna je chronické onemocnění, které má silné zastoupení v lidské populaci. Její etiologie zahrnuje kombinaci jak environmentálních, tak i genetických faktorů, ovšem prvotní příčina není stále zcela jasná. Za patofyziologický mechanismus mozku, který je základem migrenózní aury, se považuje přechodná vlna neuronální depolarizace kůry, tzv. korová šířící se deprese (CSD). I přes značný počet nesrovnalostí, existuje velké množství informací o suspektních či již nalezených genech, jejichž mutace by mohly být zodpovědné právě za iniciaci migrenózního stavu. V současnosti existují tři uznávané zodpovědné geny, které byly identifikovány klasickou vazebnou analýzou. Všechny tři známé mutace FHM kódují mechanismy, které ovlivňují transportéry iontů: geny CACNA1A, ATP1A2 a SCN1A. Jejich dysfunkce vede v konečném důsledku ke zvýšení neuronální excitability. U HM byly vzácně nalezeny patogenní varianty i v jiných genech, např. PRRT2, PNKD, SLC2A1, SLC1A3, SLC4A4, KCNK18. Klíčová slova: migréna, genetické faktory, bolest, aura
|
|
|
Úloha sestry v rovině režimových opatření u nemocného s migrénou
PAPOUŠKOVÁ, Veronika
V předložené bakalářské práci byly stanoveny dva hlavní cíle. První cíl měl za úkol zmapovat potřeby nemocného s migrénou. Druhým cílem bylo popsat režimová opatření nemocného s migrénou. K cílům byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které zní následovně: Jak pacienti subjektivně popisují průběh migrenózních záchvatů? Jaké potřeby má nemocný s migrenózním záchvatem? Jaké faktory ovlivňují četnost a průběh migrenózních záchvatů? Nakolik jsou pacienti trpící migrenózními záchvaty informováni o režimových opatření souvisejících s migrénou? Empirická část bakalářské práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl tvořen 28 otázkami, které jsou představeny v příloze 1. Zjištěné výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování, technikou tužka-papír. Výzkumný soubor tvořilo celkem 9 informantů, kteří trpí migrénou. Osoby museli být starší osmnácti let a jejich zkušenost s migrénami musela být minimálně pět let. Výsledky výzkumné části jsou v bakalářské práci prezentovány prostřednictvím tří hlavních kategorií. První kategorie je zaměřena na subjektivní popis průběhu migrenózního záchvatu jednotlivých informantů. V této kategorii je uvedena četnost migrenózních záchvatů, popis období před atakou, samotný průběh záchvatu, a nakonec pozáchvatové období. Druhá kategorie se zabývá potřebami nemocných trpících migrénou. Zde je popsáno chování informantů v průběhu záchvatu, jak moc jsou informanti migrénou ovlivněni a jak informanti tlumí migrenózní bolest. Poslední kategorie je zaměřená na režimová opatření. V této kategorii nemocní s migrénou popisují spouštěče migrény, je zde uvedeno, jaká režimová opatření pacienti s migrénou dodržují, nakolik jsou informováni o migrenózních stavech a jaké informace jim o migréně scházejí. Výsledky bakalářské práce mnohou využít zdravotníci k rozšíření informací o potřebách nemocných trpících migrénou. Zjištěné informace pak mohou využít všeobecné sestry ke zmapovaní režimových opatření u nemocného s migrénou. Získané informace mohou využít také pacienti trpící migrénou, kteří by se na základě práce dokázali lépe zorientovat v migrenózních stavech a v režimových opatřeních souvisejících s migrénou.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy
POLANOVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi, které má fyzioterapie u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Při vhodně zvolené fyzioterapii dochází u pacientů ke snížení frekvence a intenzity záchvatů. Terapie u všech pacientů v této práci je jednotná. Fyzioterapie klade důraz na zlepšení funkce respiračního systému, snížení napětí hypertonických svalů, protažení svalů v oblasti AO přechodu, zvětšení rozsahu temporomandibulárního kloubu, zvětšení rozsahu v oblasti krční páteře a uvolnění fascie na hlavě. Prvním cílem práce bylo zmapovat možnosti fyzioterapie u pacientů s bolestmi hlavy migrenózního typu. Druhým cílem bylo navrhnout cviky a vytvořit cvičební jednotku vhodnou pro autoterapii u pacientů s migrenózní bolestí hlavy. Třetím cílem práce byla vytvořit edukační materiál pro pacienty s migrénami. Práce se dělí na 2 části. V teoretické části je popsáno onemocnění (patofyziologie, klinický obraz, diagnostika onemocnění, diferenciální diagnostika, komplikace, prevalence, možnosti léčby, vliv na pacienta ve společnosti a možnosti fyzioterapie migrény). Druhá, praktická část, je zpracována formou kvalitativního výzkumu a zahrnuje kineziologické vyšetření a terapii 6-ti žen ve věku 23-46 let. Pacientky byly informovány o terapii i o tom, že průběh terapie a výsledky budou zveřejněny v této práci. Všechny pacientky souhlasily a podepsaly informovaný souhlas, který je uveden v přílohách. Po vstupním vyšetření byla pacientkám navržena fyzioterapie a cvičební jednotka. K potvrzení vhodně zvolené terapie bylo s každou pacientkou provedeno 10 terapií a pacientky byly sledovány 6 měsíců. Každá pacientka měla za úkol cvičit 3x týdně. Dále byl sepsán výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení terapie u každé pacientky. Pacientky byly edukovány, aby používaly během terapie méně léků ze skupiny triptanů. Díky tomu jsem mohla zjistit, jestli je má terapie účinná. Závěr práce obsahuje výsledky výzkumu. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutem nebo může sloužit jako edukační materiál pro pacienty s migrenózní bolestí hlavy.
|
|
|
Využití prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s bolestmi hlavy
Rathová, Karolina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Využití prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s bolestmi hlavy Cíle: Cílem diplomové práce bylo zkoumat, jakým způsobem ovlivní cvičení prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s dlouhodobými bolestmi hlavy. Došlo k vytvoření a dále zhodnocení vlivu 4 cvičebních jednotek s prvky Feldenkraisovy metody, které mely za cíl snížit jejich frekvenci a intenzitu a dále zvýšit rozsah pohybu krční páteře. Metody: Jedná se o smíšený výzkum formou kvaziexperimentu. Sledovaný soubor obsahoval 13 osob s bolestmi hlavy - 12 žen, 1 muž, ve věku od 21 do 38 let (průměr 30,3 let). Výzkumná část byla zaměřena na zkoumání vlivu 8 týdnů cvičení lekcí s prvky Feldenkraisovy metody na rozsah pohybu krční páteře, na intenzitu a frekvenci bolestí hlavy. Intervence spočívala ve cvičení v domácím prostředí 2x týdně po dobu 8 týdnů dle jedinečně sestavených lekcí s prvky Feldenkraisovy metody. Jako metody sběru dat byly zvoleny kineziologické vyšetření (zejména rozsah pohybu krční páteře), standardizované dotazníky, anamnestický rozhovor a polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Ve sledovaném období 8 týdnů po cvičení došlo ke statisticky významným změnám v případě snížení frekvence a intenzity bolestí hlavy v porovnání s obdobím 8 týdnů před cvičením. Intenzitu jedinci před cvičením průměrně hodnotili na 6.1, po 8týdenním...
|
|
|
Migraine and its treatment
Petríková, Andrea ; Jirkovský, Eduard (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmakológie a toxikológie Vedúci diplomovej práce: PharmDr. Eduard Jirkovský, Ph.D. Autor: Andrea Petríková Názov diplomovej práce: Migréna a jej liečba Migréna patrí k primárnym bolestiam hlavy, ktoré sa prejavujú v opakovaných atakoch silnej jednostrannej a pulzujúcej bolesti hlavy obvykle trvajúcich 4-72 hodín. Sú sprevádzané jedným z týchto príznakov: fotofóbia, fonofóbia, odorofóbia, nauzea, vomitus. Od jedného záchvatu k druhému sa nemocný cíti ako zdravý pacient. V mojej práci popisujem súčasné farmakoterapeutické postupy v liečbe migrény. V prvej časti diplomovej práce som podala literárny prehľad migrény, ktorý začína klasifikáciou bolesti hlavy. Ďalej pokračujem s definíciou migrény, históriou, klasifikáciou migrény, patofyziológiou, prevalenciou a diagnostickými kritériami migrény. V druhej časti popisujem jednotlivé typy liečby s ich postupmi a liekmi, ktoré sa používajú. Na základe našich znalostí o patofyziológii migrény, boli vyvinuté nové lieky pre liečbu akútnych záchvatov migrény, ktoré sú cielené na calcitonin gene-related peptid (CGRP) a sérotonínové 5-HT1F receptory. Venujem sa popisovaniu ich mechanizmu, ktoré lieky boli vyvinuté, ako pôsobia. Prvým dôležitým krokom je správne určená diagnóza. Od nej...
|
|
|
Výskyt symptomů temporo-limbické dysfunkce u pacientů s bolestmi hlavy
Bartošová, Tereza ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je výskyt symptomů tempero- limbické dysfunkce u pacientů trpícími bolestmi hlavy. Metodou dotazníkové studie byla prověřena skupina osob s touto diagnózou. Základním předpokladem je domněnka, že určité symptomy, přesněji řečeno abnormality mozkové činnosti, vyskytují častěji u pacientů s touto diagnózou. Teoretická část této práce je zaměřena na funkce temporálního laloku a limbického systému, nastínění stručné charakteristiky temporo- limbické dysfunkce a shrnutí přehledu bolestí hlavy. Výzkumná část se věnuje vyhodnocení dotazníkové studie a odpovědi na kladené otázky. Klíčová slova Temporální lalok, limbický systém, tempero limbická dysfunkce, bolest hlavy, migréna, komorbidita, dotazník
|
|
|
Psychologické aspekty bolesti hlavy
Tomečková, Sandra ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychickými aspekty bolesti hlavy a snaží se je postihnout ze všech úhlů, které mohou pacientovi trpícímu těmito obtížemi zasáhnout jak do záchvatů bolesti, tak do života. V literárně přehledové části, která je rozdělena do několika částí se věnuji nejprve charakteristice bolestí hlavy a jejich rozdělení, které slouží jako teoreticko- neurologické pozadí pro další kapitoly, věnující se už zmíněným psychologickým aspektům, které jsou stěžejní pro celou práci. Psychologické aspekty se práce snaží zachytit jakožto možné faktory vyvolávající, případně mající vliv na vyvolání bolestí hlavy; doprovodné psychické jevy, se kterými se pacient může potýkat při samotném záchvatu bolesti a jako psychologické důsledky tohoto zdravotního problému. Poslední kapitola stojící mimo koncept, avšak značně související s tématem, se věnuje komorbiditám psychiatrických poruch s migrénou. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu zabývající se korelací osobnostních vlastností a bolestmi hlavy. Klíčová slova Bolesti hlavy, migréna, bolest, osobnostní vlastnosti, stres, psychiatrické poruchy, kvalita života, psychosomatika
|
|
|
Podnikatelský plán - Migréna-help z.s., Pacientská organizace pro osoby s migrénou
Blažejovská, Tereza ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Povolná, Pavla (oponent)
Diplomová práce ve své první části teoreticky pojednává problematiku plánování založení organizace, a to formou představení postupných kroků podnikatelského plánování tak, jak se odrážejí v odborné literatuře. Nejprve je představen proces strategického plánování organizace a poté také procesy marketingového, personálního, finančního a legislativního plánování. Praktická část práce potom tato odborná doporučení prakticky aplikuje při plánování vzniku konkrétní organizace formou strategického a podnikatelského plánu pro založení neziskové pacientské organizace podporující osoby s migrénou a jejich blízké nesoucí název Migréna-help, z.s. Klíčová slova Podnikatelský plán, pacientská organizace, nezisková organizace, plánování, strategie, marketing, PR, finanční řízení, migréna.
|
|
|
Vyšetření potravinových intolerancí pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot
KARÁSKOVÁ, Pavla
Potravinová intolerance je definována jako reakce imunoglobulinů G (IgG) s antigeny, které pocházejí z konkrétních druhů potravin. Statistické analýzy ukazují, že 45 - 60 % populace trpí intolerancí alespoň jedné potraviny, která může vést ke klinickým příznakům nebo tyto příznaky dále zhoršovat. Většina lidí vůbec netuší o své intoleranci a různorodé symptomy se zbytečně a neúspěšně snaží léčit různými léky. Známky intolerance mohou být různé, od podráždění kůže, přes zažívací potíže, až po nadváhu. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracování odborné rešerše na dané téma. Dále pak praktické zvládnutí metody umožňující detekci 20 potravinových intolerancí z krevní plazmy pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot a prezentace postupu a výsledků týkajících se analýzy potravinových intolerancí. Teoretická část práce se zabývá rozdíly mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií, nejčastějšími potravinami vyvolávajícími intolerance a jejich možnou asociací s dalšími onemocněními. Dále se také věnuje způsobům vyšetřování intolerancí a uvádí i postoje odborné veřejnosti vůči tomuto testování. Praktická část práce, kterou jsem vykonávala v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích zahrnuje přesný popis metody použitý pro detekci potravinových intolerancí a statistické zpracovaní získaných výsledků.
|
|
|
Farmakoterapie bolestí hlavy u dospělých
Holinská, Eliška ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Tilšer, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Eliška Holinská Školitel: Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Farmakoterapie bolestí hlavy u dospělých Bolest hlavy je jedním z nejčastějších zdravotních problémů, se kterým se během života setká asi každý. Podle příčiny vzniku lze bolesti hlavy rozdělit na primární, které jsou předmětem této práce, a sekundární, které jsou důsledkem jiného onemocnění. Z primárních bolestí hlavy se jedná o migrénu, tenzní bolest hlavy, cluster bolest hlavy a primární chronickou denní bolest hlavy. Bolest hlavy nepředstavuje přímo život ohrožující stav, ale dokáže výrazně snížit kvalitu pacientova života, zvláště její chronické formy. Pro volbu vhodné terapie je nezbytné stanovení správné diagnózy. U primárních bolestí hlavy je typický negativní nález pomocných vyšetření, nejsou přítomny strukturální léze ani známky organického poškození mozku. Diagnostika je tedy poměrně složitá a vychází především z pečlivě zpracované anamnézy. V terapii primárních bolestí hlavy se uplatňují farmakologické i nefarmakologické postupy, optimálně v kombinaci. Farmakologická léčba se skládá z preventivní a akutní terapie. Preventivní léčba se podává za účelem snížení frekvence a intenzity záchvatů, uplatňují se...
|
host ::
RSS.